rajce.net - místo pro vaše fotografie

Závěrečná část třetího dne 3.-denního zájezdu SLEZSKEM, ZEMÍ KORUNY ČESKÉ - návrat do ČR přes Bílý Potok, Javorník, se zastavením na večeři v restauraci Rejvíz.

Třetí část třetího dne 3.-denního zájezdu SLEZSKEM, ZEMÍ KORUNY ČESKÉ - pro přehled krás jsem převzal malé fotky a nefunkční videopanorama kostela sv.Trojice (zvaném Pokoju - Míru) v polském městě Świdnica, zapsaném do světového dědictví v UNESCO.

Druhá část třetího dne 3.-denního zájezdu SLEZSKEM, ZEMÍ KORUNY ČESKÉ - prohlídka dřevěného evangelicko-augsburského kostela sv. Trojice, nazývaného kostelem Pokoje (Míru).
ŚWIDNICA - SVÍDNICE , je starobylé město na jihu polské části Slezska, dnešní Dolnoslezské vojvodství. Původně to byla metropole Svídnického knížectví. Pocházela odtud i třetí manželka Karla IV., Anna Svídnická. Zdejší kostel Míru je zapsán ve světovém dědictví UNESCO.
V roce 2008 žilo ve městě 60 000 obyvatel. Rozloha města činí 22 km2. Svídnice leží v nadmořské výšce 204 m.

První část třetího dne 3.-denního zájezdu SLEZSKEM, ZEMÍ KORUNY ČESKÉ - snídaně v hotelu Ślask ve Wroclawi a výstup na horu Śleźa z městečka Sobotka.
ŚLEŹA - SLÉZA , impozantní hora 718 m n.m., převyšující okolní krajinu o 500 m. Dříve nazývána také Sobotka. Romantici ji často přejmenovávají na Slezský Olymp nebo Slezský Říp. Historici od ní odvozují i název slovanského kmene (Slezané) a celého Slezska.
Sléza je mystická hora s doloženými pohanskými památkami od doby bronzové až po počátky křesťanství, včetně keltského období. V okolí vrcholu byly nalezeny zbytky kamenného opevnění a tajemné kultovní sochy pohanského slunečního kultu. Kolem roku 1100 byl na temeni hory založen augustiánský klášter, který byl zanedlouho přestěhován do Vratislavi.
V roce 1837 se na vrcholu objevilo první turistické přístřeší. V roce 1852 pak bouda ve švýcarském stylu. L.P. 1908 byla dokončena dodnes zachovaná a využívaná horská chata. Po druhé světové válce přejmenovaná na Dom turysty PTTK Romana Zmorskiego. V současnosti se tyčí na vrcholu 136 m vysoký telekomunikační stožár, ale i 12 m rozhledna, poskytující daleké výhledy.
Od r. 1954 je masiv Slézy chráněnou přírodní rezervací s ojedinělými geologickými lokalitami a mimořádnou historickou hodnotou.

Závěrečná část druhého dne 3.-denního zájezdu SLEZSKEM, ZEMÍ KORUNY ČESKÉ - prohlídka města Wroclaw.
WROCLAW - VRATISLAV , hlavní město Dolnoslezského vojvodství, čtvrté největší město Polska. Má přibližně 633 000 obyvatel a jeho rozloha činí 293 km2. Letos bude hostit fotbalisty ME UEFA.
Vratislav bývala hlavním městem Slezska a Slezsko, to je taky kus české historie. První písemná zmínka se vztahuje k roku 1000, kdy bylo ve Vratislavi založeno biskupství. Staré sídlo na křižovatce obchodních cest zde existovalo již od pravěku. Nejstarší doložené osídlení pochází z 10. století a jeho stopy byly odkryty na Tumském ostrově. Dnes tam stojí nádherná gotická katedrála s mnoha uměleckými díly. Zajímavé jsou kostely sv. Kříže a sv. Idziho (sv.Jiljí). Na hlavním náměstí uvidíme gotickou radnici, znalci považovanou za jednu z nejkrásnějších v Evropě. Můžeme navštívit i Historické a Národní muzeum, v němž je umístěna cenná sbírka obrazů, keramiky a skla.
Vratislav leží na řece Odře, která vytváří mnohé ostrovy. Historický střed města bývá při velkých povodních zaplavován. Vratislavi se říká také město sta mostů. Původ oficiálního názvu města je nejčastěji odvozovován od českého knížete Vratislava I. V roce 1327 uznal vratislavský kníže svrchovanost českého krále Jana Lucemburského a připojení celého Slezska k českému státu bylo následně stvrzeno Trenčínskou smlouvou v roce 1335. Dodnes je ve vratislavském erbu zachován český lev. Během 16. století byla Vratislav nejdůležitějším obchodním městem zemí Koruny české. V roce 1742, po prohrané válce o rakouské dědictví, byla Vratislav připojena k Prusku. V 19. století se stala jedním z nejvýznamnějších měst (druhé největší) v Německu.
V 19. století působil na zdejší univerzitě významný český vědec J.E.Purkyně. K významným rodákům patří i Ján Jesenský. Na Purkyněho ulici se nachází "Raclavické panoráma". Jde o 15x116 m rozsáhlé plátno polských malířů, znázorňující vítěznou bitvu polských vojsk pod Raclavicemi s ruskou armádou v roce 1794.

Prvá část druhého dne 3.-denního zájezdu SLEZSKEM, ZEMÍ KORUNY ČESKÉ.
WROCLAW - VRATISLAV. Navštívili jsme zde Národní muzeum Wroclaw a prohlédli jsme si cenné sbírky obrazů, keramiky a skla.

Závěrečná část prvého dne 3.-denního zájezdu SLEZSKEM, ZEMÍ KORUNY ČESKÉ s prohlídkou města Opole a ubytováním a večeří v hotelu Ślask ve Wroclawi.
OPOLE - OPOLÍ, hlavní město Opolského vojvodství, dříve celého Horního Slezska. Čítá zhruba 125 000 obyvatel na rozloze 96 km2. Leží na řece Odře v typicky zemědělské oblasti. Má mírné klima s průměrnou roční teplotou 8 st.C a nízkými srážkami. Ve městě je 6 divadel a 8 vyšších škol.
Historicky cenné je centrum města. Z Piastovského hradu zbořeného Němci v r. 1930 se dochovala jen obrovská věž. Dominantou trhového náměstí je radnice. Řeka Odra vytváří dva ostrovy. Město je protkáno i vodními kanály a má rozsáhlé plochy zeleně. Nejvýznamnější kulturní událostí v Opolí je písňový festival, který se koná od r. 1963.

SLEZSKEM, ZEMÍ KORUNY ČESKÉ - byl nazván 3.-denní společný zájezd 51 účastníků z muzea Český Těšín a KČT Třinec. První den zájezdu byl na programu přejezd trasy Třinec, Český Těšín, Chalupki, Glogówek, Opole, Wroclaw a prohlídka památek měst Glogówek a Opole a ubytování v hotelu Ślask ve Wroclawi a volný večer.
GLOGÓWEK - HORNÍ HLOHOV je městečko s bohatou a zajímavou historií, památkami i zámkem. Bylo založeno v 11. století. První písemná zmínka pochází z r. 1212, donedávna se citoval ruský zdroj, odkazující na r. 1076. Název města byl odvozen od známého keře - hlohu. Městská práva podle Magdeburgských konvencí získal Horní Hlohov v r. 1275. Ve městě pobýval proslulý německý skladatel Ludvig van Beethoven a pracoval zde na své 4. symfonii. Město bylo v r. 1643 z velké části zničeno Švédy. V době švédských nájezdů (1655) zde přebýval polský král Jan Kazimír. Ničivý požár zasáhl město v r. 1765. Po Pruských válkách začal narůstat německý živel. Před 2. světovou válkou měl Horní Hlohov 7 500 obyvatel, z nichž 40% zahynulo mezi lety 1939-1945. Město leží jen 10 km od hranice s ČR. Rozkládá se v nadmořské výšce 212 m n.m. Má 5 600 obyvatel, s příměstskými obcemi 14 000. V posledních letech obyvatel ubývá.

V posledních letech se v rámci plnění výkonnostního zlatého odznaku cykloturistiky účastním tradičních přitažlivých akcí, zejména na severu Moravy. Z nabídky 4 akcí jsem si vybral tradičně počtvrté za sebou blízkou akci : 36.ročník Pochod a cyklojízda osvobození, -organizátoři Drozdkovi z KČT Horní Lhota. Tentokrát jsem přijal pozvání vedoucí turistiky Věry Z. ke společné účasti s mým předchozím porubským odborem turistů, s nimiž jsem prožil nezapomenutelných 10 let turistických akcí. (Z těchto dávných akcí prvně zdlouhavě umisťuji na Rajče týdenní pobyty na: http://tuzr1.rajce.idnes.cz - počínaje rokem 2005).
Akce KČT Horní Lhota se pravidelně několik let zúčastňují cykloturisté KČT Hodslavice, kteří zaplní na 2 noci ubytovnu KČT Horní Lhota poblíže Lyžařského areálu Vaňkův kopec a jsou koloritem cykloakce na trase 100 km, kde jsem se s nimi setkával, i jel. Na startu, na trase i v cíli jsme se setkávali se známými pěšími účastníky akce. V Horní Lhotě jsou také pořádány mnoho let v lednu turistické plesy Moravskoslezské oblasti KČT.
Počasí na cykloakci v sobotu 28.4.2012 vyšlo nádherné, viditelnost byla dobrá a tak od Jakubčovic byl vidět zasněžený hřbet Hrubého Jeseníku s Pradědem. Slunce opalovalo a vysušovalo a bylo nutné dodržovat pitný režim a na závěr jsme opět skončili u vedoucí Věry, kde jsme se bavili, jedli nejen opékané buřty a vzpomínali.

Předloni jsem za nádherné viditelnosti vyfotil SV,V,JV,J výhledové panorama z balkonu našeho bytu, ale fotky se mi někde zatoulaly. Tentokrát nebyla taková výborná viditelnost, ale byla nejlepší v tomto jaru a tak jsem fotoaparátem postaveným na zábradlí balkonu, i s použitím zoomu vyfotil panorama do Polska na průmyslovou oblast Wodzislaw Ślaski, Ostravu a její územní části- Porubu, Hošťálkovice, Lhotku, Sl.Ostravu, Muglinov, Třebovice, Svinov, Vítkovice, koncern Mittal (Nová huť, NHKG), vzdálenou elektrárnu Dětmarovice (45 km), Karviná (50 km), Beskid Ślaski (90-100 km), Moravskoslezské Beskydy (50-80 km), Veřovické vrchy (50 km), Pobeskydí (20-70 km). Beskydy běžně vidím téměř denně, i když ne jasně (opar, smog, oblačnost) a opravdu dobrá viditelnost je tak 10x do roka. Mezi fotkami zoomu s přiblížením 10x - 40x, jsem ponechal i méně kvalitní fotky pro přehled.

Zažil jsem téměř denně mnoho západů slunce, ať již z okna našeho bytu v 11.p. na kopci v Ostravě-Porubě, či na výletech a občas jsem některý západ slunce vyfotil. Některé byly hezčí, než tento, ale protože každý západ slunce bývá jedinečný, tak jsem se po delší době rozhodl vyfotit jej i z okna našeho bytu. Nehodlal jsem fotky vystavit na Rajče, ale protože Vaše fotky západů slunce jsou přátelé velmi pěkné a u jednoho z Vás jsem si prohlédl mimořádně přitažlivé a neobvyklé fotky západu slunce, předkládám odkaz na fotky kamaráda - slovenského fotografa : http://vladko00.rajce.idnes.cz Západ slnka nad Dunajom....

Mimořádné akci KČT Třinec POODŘÍM nepřála předpověď počasí: celodenní přeháňky, místy déšť a bouřky. Přesto na výlet Poodřím z Polanky nad Odrou do Studénky přišlo 9 turistů. Mířili jsme do Národní přírodní rezervace Polanská niva, která má rozlohu 122,30 ha a byla vyhlášena v r. 1985. Jedná se o zachovalý ekosystém lužního lesa s meandrujícím tokem Odry a řadou mrtvých ramen. V údolní nivě Odry jsou jímací vrty jodobromových minerálních vod pro lázně Klimkovice-Hýlov. Procházeli jsme klikatě podél soustavy rybníků za sebou vpravo a řekou Odrou s jejími meandry vlevo a kolem mrtvých ramen a potokem Mlýnka a přes Blücherův les, přes nově vyhloubené připravené meandry Bílovky, podél bývalých meandrů Bílovky a narovnaného toku Bílovkya opět podél soustavy rybníků, meandrů řeky Odry, částí Naučné stezky Kotvice a do Studénky. Měli jsme téměř celý den štěstí, že chvílemi jen mrholilo, deštík nás zastihl až 2 km před Studénkou a tak jsme si bláta neužili. Byl to pěkný zážitek z krás přírody, který jsme si vychutnali společně s likérem Rédrovky z černých jeřabin - aronie, v cíli a ve vlaku.

JARNÍ TULÁČEK pořádaný KČT Brušperk je zařazován mezi hlavní akce brušperských turistů a města Brušperk a je uveden i v celostátním kalendáři turistických akcí. Tradičně se pochodu na 3-20 km zúčastňují místní občané i s dětmi a s kočárky, trasa se tvoří i pro vozíčkáře. Na pochod přijíždí i stálí účastníci - turisté z Ostravy, Třince, Horní Lhoty, Staré Vsi nad Ondřejnicí, aj. Akci organizují manželé Věra a Jaromír Vávrovi s výborem.
Město Brušperk -založeno r. 1269, bylo kdysi střediskem soukenictví a obchodu. Pro své malebné panorama je Brušperk nazýván Lašským Betlémem. Má městskou památkovou zónu kolem náměstí - měšťanské domy, část s podloubím, kostel sv. Jiří z r. 1305, v ohradní zdi kolem kostela je kamenný kříž a 14 kapliček křížové cesty z 2.pol. 18. stol. Na kopci za kostelem je dominantou bývalý větrný mlýn holandského typu. K rekreaci slouží malá vodní nádrž s restaurací a třemi druhy piva Svijany.
Trasa pochodu byla vedena na kopec sv. Marek, odkud bývá nejhezčí pohled na město, pak k rybníčku plnému žabího života, přes lesík Březiny a do Staré Vsi nad Ondřejnicí -rest. Myslivna s mini ZOO v zahradě, kolem malebného zámku, přes křížový vrch a Černý les, dále přes Krmelín na dominantu - vodárenský vrch s památníky, Brušperský les a do Brušperku. Před cílem jsme trochu zmokli, ale i přes nepříznivou předpověď na pochodu bylo 38 účastníků, na trase bylo několik občerstvení a v cíli pamětní list a razítka a poté pivo a posezení a zpívání s kytarou.

Za chladného a mlhavého rána jsem vyjel z Ostravy - Poruby a pak cyklotrasami kopcovitým terénem Přírodního parku Moravice. Mířil jsem na každoroční tradiční turistickou akci KČT VHT Opava - 52.ročník Bezručova Moravice. Zastavil jsem se na v Jakubčovicích na rozhledně Šance, kde kdysi bývala zemní pevnůstka v letech 1778-1789. Pak jsem pokračoval do Hradce nad Moravicí, kde jsem se seznámil s další cyklotrasou. Obhlížel jsem zde kostel, Červený zámek, Bílý zámek, zámecký anglický park, rozhlednu Bezručova vyhlídka. Za stálého protivětru (již z Ostravy-Poruby) jsem dojel do Vítkova. Pak serpentinami dolů do Podhradí, k řece Moravici a jako na houpačce kolem řeky Moravice ve vysokých stráních s výhledy na řeku a následně dole kolem řeky, až do Hradce nad Moravicí. Domů jsem jel oklikou přes Opavu a dále "rovinami". V Háji ve Slezsku jsem našel památníky slavných rodáků Vladislava Vančury a Antonína Vaška. Celý den bylo k vidění dost zajímavostí a tak jsem fotil a přestože jsem mazal, zbylo toho ještě moc, za což se omlouvám.

První jarní cykloakce TJ Turista a OKČT VOKD Ostrava-Poruba byla naplánována na Opavsko a chyběli na ní stálí účastníci. Vedla nejprve kopcovitým terénem do Pusté Polomi, kde jsme počkali na vzdáleného účastníka a pak jsme za Hlubočcem odbočili po nové cyklostezce lesem a údolím Raduňky ke státnímu zámku Raduň. Odtud jsme sjeli do rovin a zastavili jsme se na občerstvení v restauraci Bejatka ve Štítině. Pokračovali jsme pak do Háje ve Slezsku a odbočili jsme do kopců. Zastavili jsme se na Ostré hůrce, kde se konaly v 19. století tábory lidu a nachází se zde památník revolučních tradic Slezska. Po dalším stoupání jsme dojeli do Velké Polomi, kde jsme coby staří a noví přátelé poseděli a zavzpomínali na pěkné pěší akce v Tatrách a cykloakce Putování ČR. Před večerem jsme se rozloučili a jel jsem cyklostezkou přes vyhlídku Záhůří a Krásné Pole do Ostravy-Poruby.
V Krásném Poli mě zastihl západ slunce za mraky s vysílačem v dáli a tak jsem "okopíroval" našeho kolegu fotografa krupamir na Rajčeti. Byl to krásně prožitý den za krásného počasí a v přátelském minikolektivu.

Dne 24.3.2012 uspořádal KČT Hukvaldy již 13. ročník nevšední turistické akce Výstupy na kopce kolem naší obce. Této přitažlivé akce, jejíž součástí je procházení oborou Hukvaldy a mimořádně 1x v roce i přes vrch Kazničov, se zúčastnilo 150 zájemců, z toho 29 z KČT Třinec. Organizačně vedl akci předseda KČT Hukvaldy Jiří Strakoš. Rekordní účast byla dokladována hromadným foto na vrcholové louce Kazničova. Plánovaná 25 km trasa byla náročnou prověrkou zdatnosti účastníků po zimním období a vedla po okolních kopcích, z nichž byly i přes menší opar pěkné výhledy. Účastníci mohli na trase v několika místech skončit nebo se přidat. Pěkný sluneční den, pěkné výhledy, kvetoucí jarní kytky, pohyb s přáteli v přírodě a občerstvení v hospodě U Richarda v Rychalticích - ty všechny zážitky přispěly ke spokojenosti účastníků. Zájemci zde obdrželi od předsedy Jiřího Strakoše účastenské razítko. Nejméně 15 zdatnějších turistů pak pokračovalo ve výstupech na Přední Babí horu, Babí horu, Zadní Babí horu, k Janáčkově lavičce a sešlo pak z Palkovických hůrek k bufetu U koupaliště do Hukvald, kde akce skončila.

Výstup s běžkami na Lysou horu (1323 m) z Ostravice (418 m) a sjezd Lysohorskou magistrálou do Malenovic býval zařazován do kalendáře KČT Třinec pravidelně v předjaří, kdy na nižších kopcích už nejsou dobré lyžařské podmínky. V předchozích březnových dnech se značně ochladilo a padal mrznoucí mokrý sníh a vytvářel se led a tak jsem s napětím čekal, jaké budou sněhové podmínky a počasí. Všichni běžkaři si letos dost užili lyžování a tak jsem nečekal velkou účast. V neděli se značně oteplilo a tak jsme já a jediná účastnice stoupali na strmou Lysou horu. Cestou i nahoře jsme viděli plno zájemců, co zdolali nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd. Mezi nimi byli i 3 pěší turisté KČT Třinec, kteří se vypravili na vrchol samostatně. Z Lysé hory byl pěkný výhled i přes opar a mírný smog. Sněhu bylo na vrcholu přes metr a na magistrále nejméně přes půl metru. Dojeli jsme až na Albínovo náměstí, kde souvislý sníh níže končil. Odtud jsme šli pěšky přes Malenovice do Frýdlantu n.Ostravicí. Tající sníh zaplnil potůčky, Sepetný potok a Satinu a tak množství vody lákalo k focení splavů, vodopádků a peřejí potoků. Byl to krásný den, který jsme si hezky užili.

V rámci plnění výkonnostních odznaků KČT jsem se zúčastňoval zejména na Moravě lyžařských přejezdů, cyklojízd a pěších pochodů. Po splnění podmínek zlatého odznaku pěší a lyžařské turistiky mi zbylo jen plnění zlata cykloturistiky. Vždy jsem spojoval plnění odznaků s poznáváním zajímavostí a krás oblasti a fotil jsem krajinu, města, vesnice a turistické přátele a odznak samotný jsem považoval za třešničku na dortě.
Pěší Přerovskou 50 jsem jako zdejší rodák absolvoval několikrát - k Přerovu mě táhly vzpomínky a turističtí přátelé Jirka a Maruška Caletkovi. Jirka mě tehdy "oženil" se svou spolupracovnicí z kanceláře a prožili jsme všichni v pěší a cykloturistice Spartaku Přerovské strojírny hezké roky. Po Jirkově odchodu do turistického nebe pořadatelé pojmenovali Přerovskou 50 jako Memoriál Jiřího Caletky. Od té doby beru účast na Přerovské 50 jako poctu kamarádovi, Mistru turistiky a zasloužilému funkcionáři při organizaci plnění odznaků v ČR. V sobotu 10.3.2012 se konal 32. ročník pochodu a protože jarní počasí v rovinách bylo lákavé, přijel jsem do Přerova uctít památku Jirky Caletky cyklo z Ostravy. Cestou jsem navštívil a nafotil mnoho zajímavých míst.

Náš týdenní lyžařský pobyt od 25.2. do 3.3.2012 v penzionu Nový Svět u Borové Lady se chýlí ke konci a tak když se ráno ukazoval pěkný den, zamířili jsme někteří na Knížecí Pláně. Část jsme pokračovali na Bučinu, kde jsme si dali po dvou černých Budvarech a slunili se na venkovní terase hotelu Alpská vyhlídka a marně jsme hledali Alpy. Výhled byl přesto krásný. Vedle hotelu je muzeum železné opony a vodopádek, létali ptáčci, lísala se kočička, teploměr ukazoval až 21 st.C na slunci a tak jsem se zdržel focením všeho. Přátelé
vyjeli přes kopec Stráž směrem na Pramen Vltavy a do Kvildy na BUS a já je sledoval za horní prameny Vltavy, kde mi podvědomí řeklo, že až zmizí opar z tepla, mohly by být vidět Alpy. Poslušně poslouchám mé podvědomí, které mi občas hrozí, radí, varuje, upozorňuje a i nyní se to vyplatilo. ALPY NA OBZORU byly vidět jak ze svahu Stráže , tak z pláně pod Bučinou a tak jsem s pomocí zoomu a lyžařských holí zvěčnil ty vzdálené štíty hor. Byl to krásný zážitek a k tomu jsem si přikoupil na Knížecích Pláních pohlednici panorama Alp z Bučiny a oslavil to sklenicí piva. Červánkový podvečer umocnil mé loučení se Šumavou, kde bylo s přáteli tak pěkně. Další den v sobotu 3.3.2012 nastalo balení a odjezdy auty a BUSu v 11:25 h. do Prahy a pak vlakem a ve 20:00 h. mě vítala Ostrava černa, děvucha věrna, region razovity, kde žijeme já rodák z Hané a robka z Valašska, již 37 let. Tož abysme přemýsleli, kam příště....